Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
Morfologie pseudomorfóz mrazových klínů a jejich sítí
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Roman, Matěj (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o fenoménu tvarů periglaciální krajiny souvislého permafrostu jimiž jsou polygonální sítě mrazových klínů a jejich druhotné výplně - pseudomorfózy ledových, písčitých, zemních či složených klínů. Polygonální sítě pseudomorfóz mrazových klínů svrchně pleistocenního stáří jsou nacházeny ve středních zeměpisných šířkách po celé Evropě. Nejčastěji se lze u těchto polygonálních sítí setkat s ortogonálními či hexagonálními tvary. Jsou situovány převážně v oblastech nížin, říčních teras či údolních niv na svazích do sklonitosti 4ř. Jejich distribuce odkazuje na existenci permafrostu v období jeho největšího rozšíření během posledního glaciálu (~17-25 ka BP). Toto období je známé jako poslední periglaciální maximum (LPM; Vandenberghe et al. 2014). Vznik ledových klínů je v současné době vázán především do souvislého permafrostu, jehož pleistocenní jižní hranice byla v západní Evropě stanovena přibližně na 44 -47ř s. š. (Black 1976, Vandenberghe et al. 2014). Výzkumy však ukazují, že za příhodných místních podmínek se ledové klíny vyvíjí i v aridním nesouvislém permafrostu a mohou se vyskytovat společně s písčitými klíny (Kasse 1998). Bylo taktéž zjištěno, že chladné aridní klima není jediným faktorem rozvoje písčitých klínů, ale velký význam má lokální variabilita...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.